Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi.

Abstract

Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou
v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným
konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických
dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě
výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na
rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade
normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako
takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů
mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních
organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací,
světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež
vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu
humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se
vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí
konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v
Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a
naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející
zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále
rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná
mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P)
neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na
systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině
nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální
platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich
aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P,
nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární
intervence.