Meze suverenity – dekonstrukce moderní dichotomie národního společenství a mezinárodní anarchie

Abstract

Jak napovídá již název stati, autor se v ní snaží otřást samozřejmostí dichotomie mezi
demokratickým a mírumilovným „vnitřkem“ jednoho národního společenství a potenciálně násilným
a anarchickým „vnějškem“ vztahů mezi těmito společenstvími. Navzájem se vylučující definice toho,
co je uvnitř, a toho, co je vně, nacházejí svůj výraz v protikladu teorie domácí a mezinárodní politiky.
Stať začíná rozvedením kontrastu těchto dvou disciplin s ohledem na jejich protikladné ideologické
předpoklady v konzervativně-realistické a liberálně-idealistické tradici. Poté jsou nastíněny dva
pokusy o kritickou analýzu moderní politické dichotomie, zpracované poststrukturalistickými autory
– Robertem B. J. Walkerem a Richardem K. Ashleym.
Náznaky dekonstrukce této dichotomie avant la lettre lze ovšem nalézt v klasickém i moderním
politickém realismu, který proti liberálnímu idealismu zdůrazňuje prvky násilí a konfliktu i uvnitř
politického společenství. Poststrukturalisté doplňují toto nasazení symetrickým zdůrazněním prvků
společenství na úrovni domněle anarchických mezinárodních vztahů. Vedle Walkera a Ashleyho k
nim patří také William E. Connolly, který se snaží tematizovat možnosti demokratické politiky, jež by
překračovala územní hranice států a podemílala národní identity, a tím realizovala nomádský a
univerzalistický potenciál procesů globalizace.
Tyto „deteritorializující“ procesy ovšem nastolují také možnost reaktivního úpadku do nového
zakořeňováni a uzavírání, a tedy nebezpečí nového fundamentalismu a partikularismu. Struktury
ustavované globalizací tak nejsou ve svých morálně-politických důsledcích o nic méně ambivalentní
než liberálně-demokratický národní stát ustavený v první fázi modernizace.