Příspěvek do diskuze o pojmech hrozba a riziko

Abstract

První (teoretická) část stati začíná nejobecnějším vymezením pojmů hrozba a riziko v angličtině a ve francouzštině. Dále připomíná 30. léta, kdy se hrozbou pro celou Evropu stal fašismus, a srovnává chování tehdejší Jugoslávie a ČSR. Potom se zabývá analýzou vztahu hrozba - riziko v době studené války a po jejím skončení. Doktrinální dokumenty členských států NATO pojímají hrozbu jako přímé ohrožení státu za použití vojenských nástrojů a riziko jako něco, co existuje někde dál od hranic a nemůže přímo ohrozit bezpečnost státu, ale co by se mohlo přeměnit v hrozbu v případě dlouhodobého podceňování či zanedbávání. Stať oceňuje terminologickou analýzu, kterou v roce 1999 vydal ÚZSI pod názvem Riziko a hrozba jako klíčové konceptuální pojmy. Dále přináší rozbor vztahu mezi hrozbou a rizikem v souvislosti s kosovskou krizí a s akcí Spojenecká síla. V další části stať posuzuje vztah hrozba - riziko z pohledu nového rámce bezpečnostních studií, a to s využitím pojmů referenční objekt, činitel bezpečnostní politiky, securitizace a desecuritizace. To také umožňuje lépe vysvětlit i význam pojmů hrozba a riziko pro praktickou politiku. Činitelé bezpečnostní politiky přijímají důležitá rozhodnutí, kterými mohou vážně, nebo dokonce osudově ovlivnit další život všech těch, kteří tvoří referenční objekt. Proto by se neměli takříkajíc schovávat za objektivní charakter rizik, která se objevila zároveň s danou hrozbou. Měli by naopak jasně říkat, jak se rozhodovali, proč a v jakém rozsahu daný jev nebo vývoj považovali za hrozbu. Rovněž by měli říci, kterým rizikům se chtěli vyhnout, protože se obávali jejich neúnosnosti, a která naopak podstoupili, protože je považovali za méně nebezpečná. Druhá část stati nastiňuje nejvážnější hrozby a rizika zemí euroatlantické oblasti. Jde o vojenské hrozby a rizika, o politické hrozby a rizika, o ekonomické hrozby a rizika a o ekologické hrozby a rizika. Závěrečné shrnutí zdůrazňuje, že hrozba existuje nezávisle na vůli toho, kdo je ohrožen, staví jej před nutnost rozhodnout, jak se zachovat. Naproti tomu riziko se vztahuje k rozhodování a jednání toho, kdo je něčím ohrožen, kdo čelí nějaké hrozbě.