Íránská politika na jižním Kavkaze

Abstract

Po rozpadu SSSR v roce 1991 se na jižním Kavkaze znovu objevil hráč, jehož role v regionu byla kdysi významná. Írán, pod tlakem vítězného pochodu ruské armády kdysi donucený k ústupu, se po více než 160 letech nepřítomnosti opět dočkal příležitosti uskutečňovat v regionu autonomní politiku a pokusit se - bude-li mu to příhodnou konstelací moci v regionu umožněno - uskutečnit své odvěké strategické záměry. O úspěchu či neúspěchu íránských snah o znovunabytí bývalého vlivu na jižním Kavkaze by měl rozhodovat Ázerbájdžán, a to v širším měřítku, než jaké se zpravidla předpokládá při posuzování problematiky těžby a transportu ázerbájdžánské ropy. Lze říci, že problematika ázerbájdžánsko-íránských vztahů rozhodující měrou předurčila formování zahraničněpolitické agendy islámské republiky v regionu jižního Kavkazu. Politika Íránu vůči Ázerbájdžánské republice je důležitou součástí nové "velké hry" o vliv v Eurasii. Geopoliticky totiž jižní Kavkaz tvoří významné jižní křídlo tohoto mocenského soupeření, a proto strategie i taktiky uplatňované Íránem v zájmu realizace jeho "ázerbájdžánské politiky" budou mít podstatný dopad na celkové výsledky nové "velké hry". Uveřejněná stať je pokusem o analýzu vývoje íránské strategie v regionu jižního Kavkazu od roku 1991 až do současnosti.