Současná institucionální podoba OBSE

Abstract

Stať je věnována právní a politické charakteristice orgánů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zabývá se jejich zřízením a ustavením, pravomocemi a jejich reálným mezinárodněpolitickým i vnitrostátním dopadem. Sleduje též interaktivní působení orgánů. Na základě takto získaných společných znaků je klasifikuje do čtyř skupin: na orgány negociační a rozhodovací, na operativ ní instituce a struktury, na oblastní aktivity a na přidružené orgány. Popis a rozbor činnosti jednotlivých orgánů je přizpůsoben rozsahu a tématu stati, omezuje se proto jen na záležitosti vymezení jejich vzájemných vztahů, jež určují další rozvoj institucionalizace. Stať se postupně věnuje charakteristice jednotlivých orgánů OBSE, počínaje významnějšími z nich (summit, hodnotící konference, Rada ministrů, Stálá rada, Ekonomické fórum, Fórum pro spolupráci v oblasti bezpečnosti a Parlamentní shromáždění OBSE). Těžiště každodenní činnosti OBSE spočívá na stálých orgánech, jež se specializují na problematiku určité dimenze, jejíž závazky naplňují převážně formou diplomatických a legislativně-technických aktivit (Středisko KBSE pro předcházení konfliktům, Úřad pro demokratické instituce a lidská práva, Zmocněnec OBSE pro sdělovací prostředky, Vysoký komisař pro národnostní menšiny, Koordinátor ekonomických a ekologických aktivit). Úřadující předseda a jeho pomocné orgány, generální tajemník, Sekretariát OBSE a kanceláře jednak zajišťují chod organizace jako takové, řídí ji a zastupují navenek, jednak spolupracují s ostatními orgány OBSE a s dalšími subjekty mezinárodního práva. Typickým článkem struktury OBSE jsou oblastní aktivity jako převážně ad hoc orgány, pro něž je společným jmenovatelem konkretizace mandátu v jeho věcné a časové působnosti. Diskrepance mezi nimi se projevují v různosti oprávnění a povinností a podmínek působení (jde o mise, o operace OBSE pro zachování míru a o orgány dohledu nad dvoustrannými mezinárodními smlouvami). Navzájem se liší rovněž způsobem svého vzniku (rozhodnutím jiného orgánu jakožto mezinárodněprávně nezávazného dokumentu, respektive normy soft law, nebo dle dvoustranné mezinárodní smlouvy). Přidružené orgány naopak tato skutečnost sjednocuje do skupiny poslední. Úmluvou o konsiliaci a arbitráži byl takto zřízen Smírčí a rozhodčí soud, Smlouva o omezení konvenčních zbraní v Evropě a Smlouva o otevřeném nebi zřídily kontrolní orgány pro dohled nad jejich plněním a pro případno u revizi - Spojenou konzultační skupinu a Komisi pro otevřené nebe. Charakteristika právního statutu uvedených orgánů je skloubením statického a dynamického pojetí. Kvantitativní disproporce ve prospěch orgánů tzv. lidské dimenze je záměrná. Závěr stati je pokusem o analýzu společných znaků těchto orgánů a o výhled pro futuro, přičemž je třeba mít na zřeteli, že časový odstup od ustavení některých orgánů je tak krátký, že v současné době nedovoluje podrobnější analýzu.